Prošlost času
... toulky po hřebenech myšlenek a duše...
» autorka: labuť |
Po střípcích sbírám lásku
jak roztříštěné zrcadlo
co klouže po podlaze
A v mojí mysli touha
chce šipkou na dno
do černa kalamáře
Nasáknout stavem – fuk
Do rámu na zdi
jak stará flexareta
mapuje duše má
Roztodivnost stínů
A tichý klapot je
recyklace citů
Z odpadu srdečního koše
A průvan v oknech?
Přece sny...
jak roztříštěné zrcadlo
co klouže po podlaze
A v mojí mysli touha
chce šipkou na dno
do černa kalamáře
Nasáknout stavem – fuk
Do rámu na zdi
jak stará flexareta
mapuje duše má
Roztodivnost stínů
A tichý klapot je
recyklace citů
Z odpadu srdečního koše
A průvan v oknech?
Přece sny...
» 08.10.2010
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: Plápolám | Následující: Podzimní čas