Návrat naděje
... ke slovu jaro i naděje patří a znovuzrození...
» autorka: labuť |
Zavoněla...
A duhovou barvu otiskla
do nitra poztrácených myšlenek
Přes zábradlí dešťového jíní
Vodopádem rozvernosti
zatahala za rukáv
A s pusou dokořán
v jazykové hře nervozity
Červenou fixou
Nakreslila ornament,
že ještě neodešla
A stále s hrdostí v hlase
se hlásí o své místo
To střípky z naděje ozářily
tvář a posypaly ubrus,
kde posmutněly city
Od zrnek soli pod kůží
A duhovou barvu otiskla
do nitra poztrácených myšlenek
Přes zábradlí dešťového jíní
Vodopádem rozvernosti
zatahala za rukáv
A s pusou dokořán
v jazykové hře nervozity
Červenou fixou
Nakreslila ornament,
že ještě neodešla
A stále s hrdostí v hlase
se hlásí o své místo
To střípky z naděje ozářily
tvář a posypaly ubrus,
kde posmutněly city
Od zrnek soli pod kůží
» 15.02.2011
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: Znovuprobuzení | Následující: Oceán souznění