VŠEMDALKA

Hele, né že bych dychtila unudit vás svou minulostí k smrti. Já to prostě nevydržím. Musím vám to říct. Fakt. Denisa byla čtvrtá. Jé, to né. Žádnou frašku jsem na ni nehrála. Samo že byla první ženská a taky až dodnes jediná. V pořadí však čtvrtá v mý posteli. Jářku vy mě bavíte. Jo, chytat někoho za slovíčka, na to vás užije. Však vy dobře víte, jak jsem to myslela. Zkrátka jsem, v době o níž vám vyprávím, spala se třema klukama a s ní. Tak. A máte to polopaticky.
Teď snad chápete, že jsem tehdá nebyla žádná všemdalka. No jo, je mi jasný, co si furt myslíte, ovšem to je váš problém. Hele pánové, stejně mě mícháte. Že vy spermoníte, to je O.K.. Vy ste přece chlapi a máte svý pudy, že jo? Vy za nic nemůžete, kdepak. Střídáte ženský jak ponožky, která před váma nezmizí v koruně stromu, tu s klidem fiknete a ještě je ve vašich očích špatná. Rozhoďnožka – co s ní.
Ale víte co, vy filištíni, holku to pudí a svědí taky. Fakt. Hele, já jsem furt tak děsně nadržená, že si ji drandím i pětkrát denně. A tehdáž? No, to snad bylo ještě horší. Že prej je proti tomu dobrej sport. Cha! Vylezla jsem na stadion a tam samý nádherný atleti. Rozběhla jsem se na osmistovku, leč v druhým kole už sem to brala do šaten. Teda jako sama. Já se svým problémem, chápete, ne? Aha. Tak já vám to vysvětlím.
Jukla jsem na urostlýho chlapa a už kundalína svědila. Jakmile jsem se ocitla v blízkosti mužských, ajncvaj byla hlava plná čuňárniček a já hleděla někam zmizet, abych se šoustměrnila, páčjináč by mi cvaklo. Naštěstí mi stačila má prcfantazie a tak. Často jsem vedla silácký řeči, jakože koho sbalím a co s ním provedu. Ale to byly jen žvásty. A vedený pěkně tichoučce v duchu.
Abyste věděli, po poklopci jsem se žádnýmu nevrhala. A proč? Tak za to si pánové můžete sami. Vy ste borci, holka je – no rádodajka.
A nejčko vám to natřu. Pendrek vydržíte. Že prej se to se mnou nedá přežít. Nechápu proč. Fakt. Vždyť mně to stačí, teda jako milování, jen jednou denně. Arciže, mohlo by to být i dvakrát, teda jako ráno a večer. A o víkendu taky v poledne. Zbytek si fakt vyřeším sama. A co je na tom, heršuk, špatnýho, že když někoho miluju, tak ho chci furtafšade?
A vůbec. Ženská prostě vydrží víc. A nejen v tomdle směru. Jářku kašlem na to. Venkoncem sme každej ňákej, se svými zápory a klady.
A zlatej Pavlík se svým šukocvakáním.

Kdo chce, může se mnou zpátky za Denisou.

Vy ostatní – odpočívejte v pokoji. Třeba v obýváku.