Vyděrači jara

kulishak:
tak snad vykoukne aspoň:-) chybí ji něco jsou to jen slova chybí ji fantazie něco čo člověk když báseň čte, něco co si tu chvilku, těch pár veršů žije někde uvnitř nás vlastním životem.

j.c.:
..jo, sluníčko se dovědělo, že se Země otepluje,
tak zlenivělo...
***
Jiří s.

Špáďa:
(:-)

Yolca:
Moje řeč!

Dota Slunská:
Sluníčko, pomoc! Už je čas...určitě už zachránilo:)

chicacheca:
to je roztomilý...ovšem má to dvě roviny, a nevim, jestli ta metaforická byla záměr anebo náhoda...

Špáďa:
Chicacheco, jestli tou metaforou máš na mysli „vyděrače jara“ jiné než zimu a sníh, tak ta je záměrná, ostatních (deka Velikonoc?) si nejsem ani moc vědom a tudíž jsou náhodné. Anebo to vem i tak, že co čtenář, to jiná představa. Ale tahle veršovánka je jednoduchým steskem a moc prostoru fantazii nedává. Apropó, všem pak díky za zastavení.

džemo:
Mám radšej kratšie básne
Nech noc je kratšia
A slnko dlhšie jasné...