Češi — špička tunelářů

Češi nejsou žádní tmáři.
Špičkoví jsou tuneláři.
Jich dopravní inženýři
— tunelů to pionýři.
Osvíceni v bezpečnosti
jak řidičům chránit kosti.

Tunely maj’ jména vzletná:
Valík, Strahov,… nebo Letná.
Široké jsou, hladké stěny,
perfektně jsou nasvíceny.
Požárně jsou přepaženy,
nebojí se v nich ni ženy.

Dva pruhy jsou v každém směru.
Plynulost tu vládne, věru!
Každý pás má vlastní světla,
by se auta nezapletla
v zácpu ani v bouračku,
co muchlá plech do šrotu.

Zkuste vlétnout třeba stovkou
do tunelu pod Mrázovkou.
— Kamera vám rychlost změří.
Za čas pošťák ode dveří
zvolá: „Máte zásilku!
S pruhem. — Asi obsílku.“

Často mívá pěkný tunel
své portály tvaru lunet.
Do tunelu Panenská
šňůrky aut tam vtáhne skát
vábný konec dlouhé štace.
Či jen průvan, ventilace?

Jsou tunely drahé, nové —
co do zisku problémové:
Eurotunnel pod La Manchem,
tam je problém každá tranše.
Byť nejdelší, zmírá na dluh —
od kytek ho ochraň pánbůh.

Zato tyhle Čechy dusí:
Nemaj’ portál s vahami;
co v nich proudí, vzpomenout si,
z očí teče vláha mi.
Z kůže jsou, lidu se hnusí —
typu Praha – Bahamy.

(15. 1. 2007)