Život je naše nejhezčí hřiště

hašlerka:
chci hrát mistrák!

isisleo:
..chápu že zde bylo myšleno hřiště hřišťovaté..
..kde jsou dvě jakési branky..
..ale ono se dá hrát i na hřišti..
..kde jsou prolejzačky..písek..bábovičky....atd..
..tam nejsou lajny..ale je fakt..
..že tam zase jsou houpačky všeho druhu..:-)

Dota Slunská:
Důležitý je brát to sportovně. A jinak je to moc hezká alegorie, která je navíc krásně melodická a zpěvná.

Psavec:
Hlavně nesmíš hrár zanďoura.

Špáďa:
Díky vám všem za názory...

nejsembásník:
nemusíš dodržovat pravidla tak striktně,
stačí žít – prostě bezkonfliktně...

labuť:
Občas běhám od mantinelu k mantinelu, ale je to fajn! )

Špáďa:
Díky Nejsembásníku, velice stručný a dobrý návod. To Labuť:
Lepší než ke zdi od zdi.
Mantinel zapruží, vrátí tě do hry,
jenom tě krapet zpozdí.
Od zdi jseš odřená a nebo na padrť —
což příznak prohry. To Hašlerka:
Ano,
cíl je veledůležitý,
bez něj život není žitý. To Psavec:
Zanďoura hrajou jen srabi.
(Asi je to tak baví.)
Kdo hraje zanďourka,
neví, že naň ďourka,
nejedna v životě čeká...
Slastná a hedvábná,... ...měkká. {|:-)}. To Dota Slunská:
Souhlas, Hanko.
Radši se občas jít v životě klouzat, a sportovně,
než chodit jen pevným krokem, však po h.... (ne rovně).

zzlatý:
Každý sám si značí lajny,
- co okolí snese,
někdo žije, jako hajný,
bez lajn – v celém lese...

zelená víla:
jednoduchost, mocně řečena, nic proti, snad to slyšet je třeba..

Špáďa:
Milý zlatý, já jsem z města,
rád bych chdil pěšky,
nohy mám z líného těsta,
a tak je to těžký. Nepatří mi proto město,
jeho všechny svody,
jeden ale zvládnu přesto:
Trefím do hospody!

Špáďa:
Díky vílo za zastávku,
i Ty umíš čechrat hlávku!
V ní pak úsměv ve tváři
vyloudit se podaří.

Kapka:
Myslím že... SuperTip!

Házté:
pro slušného člověka jsou pravidla samozřejmostí a těm druhým je to stejně fuk ! ...St !

Kapka:
Díky všem spřízněným. A Špáďovi – i když nic neříká v komentu grafika, za hezké verše dík:
já,
malá
kapka,
studím ve
tvých tlapkách.
Rozehřej mě teplým
dechem, dýchni na mne v
předjaří, setři si mne z dlaně
mechem, za chvíli se vypařím...
Moc mě baví, jak tě bere, že tě
ke hře lanařím, kdo své kapky
rozehřeje, toho štěstím
obdařím.

Kapka:
Promiň, úplně jsem to zvorala, to co je níž sem nepatří, měl to být komentář ke znova čtené básni, to co jsem sem klikla patří jinam.

Kapka:
Ještě pro další případné komentátory – ty pěkné verše o kapce napsal autor téhle básně, čili ŠPÁĎA, aby nedošlo k nedorozumění.