Když zhoustne krutý bol tam v duši básníka

šuměnka:
když zhoustne krutý bol
když zvětší objem svůj
pak tělu hřeby kuj
a trpět nedovol když sedne k očím tma
když chlad jen přikryje
pak pro tělo buď kat
ať duše ožije a volně vznáší se a letí
a posune se k modrým planinám
a k hvězdě první, druhé, třetí... a možná zůstaneš tu sám?
a místo mne Ti zavoní jen květy
pak po větru Ti cit svůj pošeptám...

Květka Š.:
ST,St,st...

Sisinka:
Tady to krásně zašumělo!

Skrat:
líbilo

j.c.:
to šumění básníkovi obrátilo listy
v notesu, kam tikot žití psal,
hudba i smrt prošly těmi místy
bláznivý kde končí karneval světlý bod, ten nebývá vždy jistý
byť někdo blízko píseň něžnou hrál
v čisté duši i bol bývá čistý
když vznáší se jak krutý recital
***
Jiří

Tanzania:
Duše básníka je hloubavá...ST

carodejka:
Moc krásné Vláďo.)))

ni.va:
smutná i veselá, ale hezká