Strasti a slasti rybářovy ženy

Kdysi jsem jeden takový konec známosti zhodnotila slovy:“Vlastně mně to vůbec nevadí, stejně to byl rybář ...“ Jo sladkých sedmnáct. No a za nějaký ten rok jsem se vdávala. Za rybáře, pochopitelně. Dobrovolně jsem tak přijala úděl rybářovy ženy.

Jaký vlastně je úděl rybářovy partnerky? No mnohdy i nelehký. Musí si zvyknout na spoustu nevšedních situací, které jí život po boku „tichého blázna“ přinese. Hned na začátku je třeba pochopit, že určitě nejdůležitější věcí, kterou po svatbě do nové domácnosti potřebujete je nový naviják nebo prut.

Zvyknout si, že na rybách běží čas úplně jinak, a proto k předpokládanému návratu automaticky připočítat minimálně 2-3 hodiny.

Připravit se na to, že pokud musíte bydlet s rybářskými pomůckami v jednom pokoji (a někdy to prostě nejde jinak), může se stát, že najdete svou saténovou noční košilku protnutou skrz na skrz trojháčkem. Stane se, no.

A pozor. Jsou tady taky návnady a nástrahy. A jak moc dostane kuchyň zabrat, když tam kraluje výrobce nejrůznějších těstíček, to si snad dovedete představit. A což teprve, když je koupena krabička plná šustivých bílých červů. Musí být přece uchováváni v chladu. Šup s nima do ledničky. Pak nezbývá než se modlit, aby v té krabičce zůstaly.

Rybářova žena by neměla omdlévat při pohledu na svého drahouška s muškou či třpytkou zapíchnutou v uchu nebo jiné části těla. A ani bych nedoporučovala se začít chechtat na celé kolo. I když to možná svádí. Prostě do auta a na chirurgii. Tam už si s ním poradí.

Není dobré zkoušet spočítat výnosnost rybolovu. Vložené investice do povolenek budou většinou neadekvátně vyšší než množství ulovených ryb. Mohly byste dojít k závěru, že dražší možná nejsou ani dovážené mořské potvory a jiné delikatesy.

Ale rybářova žena má také možnost se blýsknout. Stačí se ponořit do rybích kuchařek a zkoušet a experimentovat. Co takhle návštěvě nabídnout něco netradičního. Rybí tlačenku, rybí utopence, kaviár po česku. Možností je spousta. A slyšet chválu na vaše kuchařské umění ... Užijte si svou minutu slávy.

Určitě se dají s rybáři zažít i příjemné chvíle. Ranní východ slunce nad řekou. Ohnivý západ slunce u rybníka. Tiché šplouchání vlnek. Prostě relax. Romantika.

Někoho může uspokojit ten blažený pocit vítězství, když jedinou rybu odpoledne nevytáhl právoplatný rybář, ale právě vy jako jeho doprovod.

A potomci? Ti s největší pravděpodobností rybolovu propadnou taky. Ať už synové či dcery. Tak se jednoho dne může přihodit, že jako nerybář budete v rodině v menšině. Časem začnete přemýšlet, jestli by to nechtělo změnu. Z rybářovy ženy by se stala rybářka. Letos ještě ne. Možná za rok, dva. To se uvidí. Tak Petru zdar.