Moje děti

Neználek:
Zajímavá, dal bych stovku, ale ty lomítkový vsuvky na mě působili strašně rušivě, takže jsem tak nevnímal pravidelnost rýmů a trochu mi to kazilo dojem.

La Suneteto:
Souhlasím s Neznamem Neznamovičem Neznalkinem. Téma nosné, ale zbásnit to umíš, příteli, líp. Jinak když už jsme narazili na Neználka, tak toho jsem miloval. Obzvlášť ve Slunečním městě a na Měsíci – Noclehárny pana Bleshinga – dokonalý! )
Nebo jak byl Neználek básníkem:
slunce – žblunce Šel Všeználek na procházku
vedl ovci na provázku.
(tu bych věděl komu věnovat! ) Trubička za malou chviličku
spolkl z hladu horkou cihličku. A takovej Špinda Strakáček a jeho dvě geniální zásady:
Nikdy s nemýt a nikdy se ničemu nedivit!! )
Tak jsme si zavzpomínali ...

Gregy:
Chtěl bys napsat něco smysluplnýho... na formě nezáleží, myslím... Na lásce ano, a ta je cítit...

Levandule:
Tak ta mě dostala... Je v ní řečeno hodně, příliš hodně... kéž by ji četli naši mladí... kéž by se snažili pochopit i ty naše dospělácké bolesti, pochybnosti, strachy, touhy... možná by pak pochopili, že nejsme jen ti strašně dospělí, velcí, a prostě ti... na druhé straně, z jiné generace... skrýváme lecky podobné bolístky ze svých chyb, z ran života... jako oni... díky

mamina:
Máš pravdu, čas příliš rychle utíká. Dcera bude příští rok maturovat a já se bráním tomu pomyšlení, že by mohla klidně i odejít z domova.

...Neználka jsem milovala

isisleo:
..koloběh života..a nic s tím neuděláme..děti nějak podezřele rychle rostou..dospívají..
PS..nás se ten čas netýká..že?.. jestli ano..neříkejte mi to ))..okamžitě bych zestárla o milion let.. ))

Verule:
Krásně napsaný a tvoje láska k dětem tam je víc než patrná.
Já jsem takhle vypouštěla do světa 4x a těší mě, že se vracejí...:))