Děkuji......
...za tu šanci...
» autorka: Lorraine |
Zrcadla se ráno ptám,
když dívám se na sebe,
co s tím udělám,
že myslívám na tebe.
Naše cesty rozešly se dřív
než měly šanci se protnout,
i kdybych potkala tě dřív,
stejně nešlo by z našich cest uhnout.
Dostala jsem krásnou možnost
alespoň se s tebou minout,
je to obrovská zkušenost,
na kterou nepůjde zapomenout.
Vnímám krásy kolem sebe,
snad i ty nejmenší,
to naučila jsem se od tebe,
o to víc jsem teď silnější.
Co teď udělat mohu,
když myslím na ten čas?
Poděkovat za vše Bohu,
snad dá mi šanci minout tě zas.
když dívám se na sebe,
co s tím udělám,
že myslívám na tebe.
Naše cesty rozešly se dřív
než měly šanci se protnout,
i kdybych potkala tě dřív,
stejně nešlo by z našich cest uhnout.
Dostala jsem krásnou možnost
alespoň se s tebou minout,
je to obrovská zkušenost,
na kterou nepůjde zapomenout.
Vnímám krásy kolem sebe,
snad i ty nejmenší,
to naučila jsem se od tebe,
o to víc jsem teď silnější.
Co teď udělat mohu,
když myslím na ten čas?
Poděkovat za vše Bohu,
snad dá mi šanci minout tě zas.
» 03.02.2007
» komentářů: 3
» 25.03.2007 - 01:28
carodejka:
Moc se mi libila .
Moc se mi libila .
» 29.04.2007 - 17:59
frany73:
Přeji, aby se ta šance uskutečnila...
Přeji, aby se ta šance uskutečnila...
» 02.12.2007 - 15:29
Kozoroh 1:
I rovnoběžky se prý v nekonečnu protínají, tak proč ne naše pozemské cesty?;oD
I rovnoběžky se prý v nekonečnu protínají, tak proč ne naše pozemské cesty?;oD
Předchozí: Proč... | Následující: Představ si....