Věřím...

že zas budu je vídat...
» autorka: Lorraine
» archiv Básně / Ostatní
Stojím na balkoně a přemýšlím,
kam asi se jen vytratili,
ti malí rozpustilí uličníci,
co v korunách stromů štěbetali.

Kolik radosti a života bývalo
v malém tělíčku s šedivým kabátkem,
proč už nejsou vidět, marně přemýšlím
a vzpomínám na ně se smutkem.

Nedávno jsem na parkovišti obchoďáku
pár maličkých vrabčáků zahlédla,
možná mi to nebudete ani věřit,
jak se náhle má nálada pozvedla.

Pod balkonem mi právě slídí
tříčlenná ježčí rodinka,
nevadí jim ani blízká silnice
ani pokročilá noční hodinka.

Hledím na ně a vzpomínám na dětství,
jak bála jsem se, když v noci dupali,
snad si lidé nezničí přírodu natolik,
abychom i nadále vrabčáky a ježky vídali...
» 30.09.2007
» komentářů: 4

» 30.09.2007 - 16:01
Bíša:
))
» 30.09.2007 - 16:25
jedam:
pěkná věc...
» 30.09.2007 - 16:36
gabkin:
Viděla bys mnohem více,
jenom holka pod stan jet.
Z hotelových pokojíků,
moc přírody nevidět!
» 10.04.2008 - 10:06
kouzelníček:
Jo někdy na ně taky myslím, na stovky ptáčku co při žních sedávali na náš plot…
Předchozí: Lovec a šelma II | Následující: Měsíční svit

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.