Lovec a šelma III

Tomu nešlo se vyhnout,
jednou muselo to nastat,
šelma a lovec navzájem,
museli se zblízka potkat.

Sebevědomá kočičí šelma
pohyb lovce sledovala z houští,
v mysli jeho soustředěný pohled,
jak do líčení pastí se pouští.

Chyběla jí jeho přítomnost,
to když schován léčky chystal,
potřebovala cítit jeho pach,
pak správný pocit vzrušení nastal.

Dávka adrenalinu a po krvi touha,
její spánek pryč odháněla,
možná únava způsobila,
že její pozornost polevila.

Chvilka nepozornosti, past sklapla,
tělem projela úporná bolest,
měla pocit, že snad umře,
když v křoví ozval se listí šelest.

Že kůži nedá mu zadarmo,
věděla v okamžiku,
všechnu sílu soustředila do trhu,
s krvavou packou zmizela v mžiku.

Ve svém úkrytu si ránu líže,
tuhle svou chybu určitě napraví,
nechá ho s pocitem vítěze,
pak srazit mu vaz se vypraví...