Umírám touhou

.....
» autorka: Lorraine
» archiv Básně / Ostatní
Umírám touhou
být alespoň chvíli Tvou
polární září.

Být chvilku pouhou
světlem, co provádí tmou,
Tvou svatozáří.

Být tak tou něhou,
která plní duši Tvou,
hvězdou, co září.
» 12.02.2008
» komentářů: 18

» 12.02.2008 - 12:40
Bíša:
))
» 12.02.2008 - 12:56
Siorak:
Hezké vyznání.
Vracím za všechny muže. Ačkoli nejsem
obdařen svatozáří,
jsi fenomén
lásky mojí tváří
prožít s tebou
chci své stáří.
» 12.02.2008 - 13:45
Lady Carmila:
něžňoučké:-)
» 12.02.2008 - 16:17
Psavec:
Ktásné vyznání i přání.
» 12.02.2008 - 16:58
pavlis:
krásná ...:-)
» 12.02.2008 - 19:48
s.e.n:
Jistě se zadaří.Věř tomu.
» 12.02.2008 - 22:28
Bean:
umírám touhou..
stát se vším..
co je psáno..
ulehnout..
plout..
a křídla něhy..
svléknout si až ráno...
» 12.02.2008 - 22:54
labuť:
Moc hezká
» 13.02.2008 - 08:08
Rbb:
moc hezká světluško
» 13.02.2008 - 09:40
vodnař:
krásná aura přitahuje světlo
» 13.02.2008 - 15:46
Kozoroh 1:
Buď polární září,
co tajemně se tváří,
nahraď moji auru,
/místo věnce z lauru
já jí nosívám!/...
Verše Tvé rád mám,
/Tvou něžnou duši tají!/,
když hvězdy rozkvétají
na louce Mléčné dráhy,
já pookřeji záhy,
když verše Tvé číst smím
a tiše závidím...
Buď vším, co je Ti milo,
Ty malá něžná vílo,
dál piš nám pro radost,
mi nebudem mít dost!
Zase jsem sem po čase zabloudil, hledaje rozptýlení svých chmur! A nebyl jsem zklamán...
Čím to, že na Tvých stránkách je tak útulno a milo, a že Ti člověk věří každou metafóru? A že pouhé setkání s Tvou múzou budí i tu moji? Asi jsi opravdu dobrý človíček, na nic si nehraješ a dáváš do svých dílek i kousek svého upřímného srdce! Rád se sem budu vracet, až mi zas bude smutno..Přeji Ti hodně štěstí a inspirace! Kéž je tu co nejvíce takových lidiček!;o)
» 13.02.2008 - 17:28
cevert:
a hřeje, krásně
» 13.02.2008 - 19:36
Roger:
dokonalé a ta forma.. moje oblíbená..“
» 15.02.2008 - 12:33
el viento:
Tvá báseň říká, že jsi něha sama...
» 15.02.2008 - 13:52
Kozoroh 1:
Tak jsem sem zase zabloudil! Píšeš to tak hezky a přitom neadresně, že každý kdo si to přeje, si to může vztáhnout na sebe a chvilku se opájet pocitem štěstí! A pak se vrátí do reality a pozná, že to byly jenom jeho abstraktní představy, pouhé mámení smyslů, ale už ho u srdce hřeje myšlenka, že jsou ještě na světě ženy, které se dokáží takhle vyjádřit a dokonce ve verších, a že třeba bude mít štěstí a také jednu takovou
potká...Víš, připomínáš mi zpěvačku, která zpívá něžnou píseň o lásce a každý muž z publika si myslí, že se přitom díváš jen na něj a zpíváš jen pro něj, i když Ty se vlastně soustředíš jen na obsah té písně a doprovodná gesta, prožíváš to celým srdcem a z publika moc nevnímáš! Takhle to za války dělaly zpěvačky, které zpívali vojákům na frontě...
» 17.02.2008 - 15:15
jedam:
Hmmm....záříš krásně...
» 20.02.2008 - 11:01
Pavelpaja:
...Láska proměňuje tyto touhy ve skutečnost...
» 04.03.2008 - 13:27
jehlaspichlas:
Nikdy neříkej hop, dokud nepřeskočíš.
Předchozí: Lovec a šelma XVIII. | Následující: Lovec a šelma XVII.

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.