Umlčená

Mbonita:
svařák to chce
a hodně světla
vonnou svíčku
trochu tepla
jemně lidsky
hřejivého
tulivého:-)

Bíša:
Na depku se musí jit odhodlaně...

Psavec:
Vůbec se s ní nebav.

labuť:
Ani to kafe jí nedovol!... )

Konec konců:
Skvělé napsané a výstižné...

JR:
Někdy je lepší otevřít jí dveře celé a přímo čelit její síle,
někdy ucpat dírku klíčovou či zatvářit se mile.

jita.1965:
Když kafe, tak jedině od Žida ... takové.

Bean:
umlčená..
v mžiku..
než začala zas řvát
(ve stejném okamžiku)
a na oltáři zbývá jenom stopa času..
tělo i mysl..stoupá k nebi
a vnímá tu krásu
(všedních dní)
jen malá rada na konec..
dej pozor..a při tom letu nespadni .o)

Kozoroh 1:
Rozval ten oltář boha smutku,
veselé bůžky uctívej,
vím, život není bez zármutku,
však umí být i veselej!
Tak ber si z něj to úsměvnější,
nad smutky mávni rukou jen,
Nakrátko jsme na svět vezdejší
přišli, tak ať to užijem!
Když depka na kafíčko přijde,
vyslechni, co má na srdci,
a pak, když dveřmi opět vyjde,
zas usmívej se, krásně sni...
Toť recept je, jak špetku štěstí
získat v tom světě podivném...
Tož vzchop se, zatni svoje pěsti!
Uvidíš, zas Ti bude H ej!

drsnosrstej kokršpaněl:
nenech doma rozlézt depky
vyhoď ji
než vklouzne v trepky