Vůně jara

Kousek oblohy v blankytu
ozdobený obláčky
co oděly si bílý šat
a závojem svým odráží
sluneční paprsky
směřující k zemi

ostré obrysy září
jinde jemné krajkoví
sněhově bílé okraje
místy lehce šediví

jen o mírné hlavy otočení
jemnou modř ukryly mraky
v tmavé večerní róbě
a jejich dlouhé černé vlasy
rozvál lehký vánek
do okolí

vyhraje déšť
ten životadárný
nebo paprsky slunce
tolik oblíbené?

Tváře hladí prohřátý
jarní vánek
a vzduch tak zvláštně
příjemně voní
vůní květů planých růží
trylky ptáků ve větvích
teplem jara
a vláhou dní
jež smáčel déšť

paprsky slunce
pokořily šeď mraků
a spustily k zemi
zářivě zlatý vodopád.

Den končí večerem
co voní zapadajícím sluncem...