Duše bez světel

Jde zabít vlastní tělo

/ač je to neodpustitelný hřích/

kulkou prohnat čelo

/nevidíš, jak na ústech mrzne smích/

do žil vpustit dávku jedu

/každé umírání asi hodně bolí/

to si představit nedovedu

/v slzách rozpouštíme krystalky soli/

proč nejde zabít vlastní duši

/aniž bychom poslali tělo do pekel/

zjizvené ji to nesluší

/a ty rány nedělá ostrá čepel/

vždyť jen tak málo stačí

/mít otevřené srdce bez podmínek/

vše bylo by jinačí

/láska nezapadla by do vzpomínek/