Rouháš se

... možná Bohu, možná sama sobě...
» autorka: Lorraine
» archiv Básně / Ostatní
Stojíš na místě
kam dovedly tě kroky

za tebou zůstalo všechno
nebo taky možná jen
pár nejasných stop v prachu

jak málo
když chtěla jsi zanechat
otisky vpité do srdcí
a úsměvů

prstem v písku
sčítáš své prohry
a znáš jejich důvody

k čemu

pro zjištění
že svazují ještě víc

jak nicotné jsou najednou výhry
utopené ve vnitřní bolesti
prožitých okamžiků

zase se rouháš
jako vždy
když sama v sebe
nevěříš
» 10.09.2010
» komentářů: 8

» 10.09.2010 - 10:41
nejsembásník:
utopená v bolesti
zapomínáš na štěstí,
do prachu píšeš o víře,
nad Tebou hlava rytíře ...
on přece hlídá Tvoje kroky,
vede Ti ruku, hladí boky,
je strážce Tvého prokletí,
jeho hlas .... v dáli odletí ...
» 11.09.2010 - 14:33
susana načeva:
nádherně utopená v bolesti:o))ST
» 11.09.2010 - 23:24
Bíša:
Silné verše!
» 12.09.2010 - 08:36
Bean:
ne..
nerouhas se..
otisky v srdci a usmevy zdali jsi nechala ty ptas se? ano..
byl, je a bude jich ocean..
bezbrehy..
» 13.09.2010 - 21:38
Verena:
to není rouhání, to je takový pocit
někdy napadá hned a někdy jenom v noci
» 16.09.2010 - 11:36
Lota:
...rouhati se je lidské, nakonec nás asi i takové Bůh stvořil...a jak říká klasik: nic lidského nám není cizí... ))
» 30.09.2010 - 22:37
drsnosrstej kokršpaněl:
rozumím, dobře napsané
» 12.11.2010 - 23:12
Lilien:
na zdejší průměr vhodná
Předchozí: Dievča | Následující: O pár stránek dál...

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.