Kapkami nebeského zrcadlení

mamina:
posílám kapičky, co mi tu zbyly, když jsem sama o pomoc prosila

Slávka:
Předám marodovi, děkuji. Slávka

isisleo:
..pár jich tu také mám..poštou po větru posílám..

Juhunka:
Hezké, milé a člověk cítí velkou solidaritu – občas každý potřebuje alespoň tu kapičku...

muzikant:
I lidé umí zrcadlit...a to je dobře...posílám ti celou studánku...

Lucijena:
I přes svůj útlý věk vím, jaké to je, když už nevíš, jak pomoct..
Mě nezbyly kapky...proto posílám kousky své síly,odhodlání a zdraví..

Slávka:
Všechna vaše slůvka beru do náruče a předávám marodovi, moc vám za ně děkuji :*), Slávka

s.e.n:
Když je člověk bezradný a není žádného léku-
dávej dokud můžeš svou lásku,pohlazení,milý úsměv a něžná slova.

Mourek:
vždyť mu pomáháš....
i kapkami nebeského zrcadlení
jen o slovech tahle báseň není
mnohokrát jsi ze studánky vodu nabrala
mnohokrát léčivý pohár k ústům podala vím to a moc držím všechny tlapky

gallatea:
hm..poznam tu bezmoc...skoda, ze to nejde, vziat na seba kusisko bolesti, aby sa tomu druhemu ulavilo...:-((( tiez som to zazívala . a este aj teraz niekedy zazívam... a tiez som o tom pocite nieco napísala...mozno to nie je uplne identicka situacia,ale ak chces,skus sa mrknut na moju „Snehovu vlocku“...