A tak rozmlouvám s Bohem

mamina:
a po rozhovoru ...odpočívá... duše moje v ráji ...:-*

Bíša:
)

čubík:
.
Růže
může býti utržena
i žena. Však umřít musí
jenom růže
žena
může.
.

Lota:
Každá bolest růži tají?...a já myslela jak řekl klasik, že láska hrdlo úží...a není-li bolestí, je umělou růží
...ale to nic...to já jen tak...:-(((

Slávka:
Lottynko, tys to obrátila Každá růže bolest tají, víš? Tzn., že nic se neděje bez vynaložení určitého úsilí, námahy nebo též, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán... Ale když vezmu Tvé pojetí – bolest růži tají, tak je to v podstatě obdobné, neb poznání a pochopení jistých podstat díky bolesti je také dar, ne? :*)Papá Slávka Ju a Čubí, Tobě posílám na tvářičku políbení – jedno růžové (bez trní) :*)

Lota:
Někdy jsem holka natvrdlá ))

Slávka:
Lottynko, to si rozhodně nemyslím, ale podívej, jak jsme si krásně zafilosofovaly a to stojí za to, nemyslíš? A jsme zase u těch trnových růží, tak či tak :*)))...

WhiteSkull:
...chtělo by se napsat,protože má trny a to jí dělá tak přitažlivou ...

no:
...i já se ho někdy ptám...
a odpovídá, že člověk není přece sám

Levandule:
Pravdu máš...

čubík:
.
Růžovím
a celý kvetu
když *
jsem dostal
v netu.
.
...:))