Po teskném sněhu

Levandule:
Je ještě brzy... na tmu... světluško :-***

Konec konců:
Pěkné.

jedam:
1*...

labuť:
Hezká )

gabkin:
Asi jsem již psal...jednou až bude Slávka řádek po řádku, bez mezer a hvězdiček....to bude překvapení,
ale již jsem si zvykl. Tvá jedinečnost je v navozování myšlenek. Snad proto ty mezery...aby měly čas se rozjet.
Z dnešního dílka třeba... v lipoví lampiček, je to, nad čím se může přemýšlet hodně dlouho, obojí je příjemné, skloubit vůni se světlem a prohánět si myšlenky. Vysvětlit si to po svém. Možná by ses hodně dlouho smála, vědět, co si kdo pod tím představuje.

Nút:
to je pravda G..a prostor mezi řádky dává jaksi šanci představivosti.. moc hezká )

Lota:
...však hvězdičky co zbydou, jsou po našem životě připomínkou...a tak vlastně zůstáváme...tedy jak kdo, to už záleží na nás samotných...

Psavec:
Moc pěkná, umíš v málo slovech říci hodně.

carodejka:
Moc hezke Slavko.

Iva Borecká:
Slávko, ta je krásná!

čubík:
.
Když pláče nebe
zimou
schytávám na jazyk
hebounké
slané
krajky... však, jednou se oteplí
a pláč
v potůčkách zurčící
zavlaží rokliny tvých úst
až nestačím
ty krůpěje
lásky
svými
rty... a slunce tvých očí
maluje
naší
duhu.
.