Dilema

Jak Adam v Ráji jsem toužil pozřít jablko,
co mi podávala Eva ze zakázaného stromu poznání.
„K čertu!“ vzpomněl jsem padlého anděla,
„Tohle jablko by mi mohlo zaskočit jako Sněhurce!“

„Já přece vím, co je to dědičný hřích a taky,
že Adam nevěnoval své žebro pro dobrotu.
Nechtěl v tom zůstat sám až bude vyhnán
z komunistické rajské zahrady na žebrotu.

Vím, Eva za to nemůže, to ten hadí ďábel v přestrojení,
co pořád ve mně vede svůj monolog ji svedl.
Našeptávač neuhasitelné zvědavosti lidské
nám nedá spát díky cenzuře fíkových listů.

Potřebuji další permanentku na vykoupení,
protože mám často chuť na ta prokletá jablka.
„Jak po tom opakovaném hříchu budu vykoupen?
Mám zase místo sebe nechat někoho ukřižovat?“