Při cestách za jitřenkou

jir:
I tichá řeč srdce je slyšet u pána...
o to hlasitěji..proto že je srdcem...
první budou poslední..a ti poslední prvními ve slávě boží...

Lota:
... smutné, a přesto jako lehkost andělských zvonečků...

poetická ilona:
Při cestách za jitřenkou,v cinkavém hlasu zvonečků,ve sněhu něhy vlažných tónů polibků...ti přeji lásku:-)

s.e.n:
Nepřipadá mi to zas až tak smutné-
sice tiché ale čisté a svěží-ta jitřenka
Každé ráno jakoby posílala pozdrav dolů lidem.

čubík:
.
A na cestu ti dělám křížek, na čelo
abys došla vždycky do cíle
bez úrazu jen u té poslední
budu mít jistotu, že tě čeká jen nekonečný pokoj ale stejně ti ho udělám
vždyť není jen pro štěstí, je v něm i láska
která se rozdává tak snadno
když člověku
srdce přetéká.
.