PodZimní II

jedam:
i když smutek plení duši
a ta zdá se býti prázdná
tam někde na jejím dně leží
klíček od cesty do neznáma...

Flamy:
Dovoluji si protestovat,
že podzim verše neplodí,
tak jako listům stromů v parku
i básním barvy vévodí!

labuť:
Tak, jako alej stromů
mává na pozdrav
Tak něžné dlaně umí
bez slovíček hřát

Lota:
...stesk by tu byl, když začíná se všechno chvět zimou...ale je tu i krása, o tom něco ví malíř podzim...
co však to platno všechno jest, když je tu duše, která to cítí jinak... ale krásně smutně

s.e.n:
Má své kouzlo
však není tak hlučné
umí být krásný ve své skromnosti
v barvách vůních a teplotách
a vůbec ve všem

zvířenka:
***podzimomřivá...