Stín
Inspirováno skutečným zážitkem. Ke každému člověku patří i jeho Stín. Někdy o něm ani neví – Stín dříme v podvědomí. Často nás překvapí, co jsme zač. Je těžké přijmout sám sebe.A přijmout i svůj Stín je ještě těžší.Zbaví nás to iluzí, ale přinese pokoj.
» autorka: spare |
Noc, tma, displej svítil,
na zdi můj stín chytil.
A já se černá viděla,
černá – a ne setmělá...
Silueta tam stála,
drze do očí se smála.
To ona můj klid vzala
- jsem tak ubohá a malá...
Je snad varování,
to její vyčkávání ?
Odpověď radno znát
- lépe je utíkat.
Obě tady, každá tam,
sežrat od ní se nenechám.
Ten stín je cizí, není můj,
ubráním se mu, stůj co stůj !
Že vzešla ze mě, já to jsem,
natáhnu dlaně za hlasem.
Dotekem se poznávám,
a stín do sebe nasávám.
Žádná tam a obě tady,
zapomenu na výhrady.
Proč se sama sobě bránit,
lépe druhé JÁ si najít.
na zdi můj stín chytil.
A já se černá viděla,
černá – a ne setmělá...
Silueta tam stála,
drze do očí se smála.
To ona můj klid vzala
- jsem tak ubohá a malá...
Je snad varování,
to její vyčkávání ?
Odpověď radno znát
- lépe je utíkat.
Obě tady, každá tam,
sežrat od ní se nenechám.
Ten stín je cizí, není můj,
ubráním se mu, stůj co stůj !
Že vzešla ze mě, já to jsem,
natáhnu dlaně za hlasem.
Dotekem se poznávám,
a stín do sebe nasávám.
Žádná tam a obě tady,
zapomenu na výhrady.
Proč se sama sobě bránit,
lépe druhé JÁ si najít.
» 09.10.2007
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: Nenaplněna, hořkosti plná | Následující: Anděl