Rovno(ne)právnost

Když byla Venuše hliněná,
to žena bývala ceněná.
Strážkyně ohně, Matka rodu,
nechodila dřív do důchodu.

Ona má kůže na žvýkání,
a něco lovit ? Ani zdání !
On adrenalinu se zbavil,
ulovil, přinesl maso a na kůže se svalil.

Ta doba už je v pravěku,
snadno se žije člověku.
Všechno se může ! Svoboda !
Jen nevím, je-li to výhoda...

Žena silná, muži slabí,
zmatek proti řádu staví.
Žádnou romantiku, touhu
- z muže udělala troubu.

Když ženy můžou – bez pardonu,
kameny lámat mužně v lomu,
ať se pak nediví
- muži jim závidí !