Když dítě stůně

Nemůžu spát,
chodím po bytě,
po parketách
hladkém pažitě.

Naslouchám napjatě Tvému dechu,
zubů skřípotu,
jdu Ti měřit teplotu.

Venku podzim,půlnoc vchází,
déšť do oken šňůry hází,
kočky za popelnicí a opilci na ulici.

Doufám, že Tě neprobudí,
i tak se člověk nenudí,
mrzí mě za Tebe těžká noc,
cokoliv snesla bych na pomoc.

K spánku se mi
zhoupla víčka,
nemáš už tak horká líčka,
budeš spát.

Po bytě dál
tiše nechodím,
na palubu spánku
se nalodím.
Ve spaní budu sprintovat,
oči za pár hodin otvírat.