Nevyspalá

Je noc nad ránem...
Noc je pryč.
Já, rytířka z Nemanic
už o ni přišla.

Tvůj kašel
- léky nechceš brát,
vysušil noc akorát,
přinesl den,
vyrval mi sen.

Teď spíš,
jsou tři hodiny.
Ty v peřinách,
já v kuchyni.
Mám hlad, lino tlačí,
tikot starých hodin svačím.

Zle mi je,
srdce snad nebije,
dívám se z okna,
hnusně bezmocná,
chce se mi křičet, řvát,
cítím krach,
chodník je na dosah.

Nenávist, bolest,
únava,
mrazivým vzduchem
povlává.
Jsem jak doga na řetězu,
rodinnou mám anamnézu.

Proč nemůžu klidně spát,
šťastná trošku, akorát...
Noc je pryč.