Bdělá noc

To zas byla noc !
Napůl v křesle...
Volal jsi mě na pomoc.
Můj chlapečku...

Počkám, až usneš,
pak Ti bude líp,
nastavíme noční můře štít,
z pocitu bezpečí,
že nejsi sám.

Bojíš se ?
A já vím proč.
Bylo volno
a zas bude škola.

Nemáš se přece
čeho bát.
Nemusíš se učit,
abys odpovědi zvlád.
Tvoje hlava
- dar i prokletí.

Jiné matky mi Tě závidí.
Tak milý a chytrý !
Za zavřené dveře
ale nevidí.

Neznají Tvé úzkosti
a strachy.
Neznají ty těžké mraky,
co nad Tebou stále stojí.

Celý život připravený k boji :
Malý génius,
co nerozumí lidem.
Cizinec mezi cizími.
Mudrc v masce dítěte
- aspoň to tak vyhlíží.

Ale to se pletete.
Je to nemoc,
s číslem diagnóza
plná mezí.

Pořád s Tebou,
znova
- zdáš se lidem drzý.

Terapie, léky
budou trvat věky
- až do konce života.
Uprostřed lidí,
můj chlapče,
čeká na Tebe samota.

Teď se vyspi.
ať máš ráno
dobrý start.

Můra Tvá temná
ze snů vyletěla,
a mě záda vůbec nebolela,
neboj se...

Jen hezky jdi,
bojuj těžký boj.
Jsem v duchu s Tebou
v modlitbách,
když odcházíš
a překračuješ práh...
bytu i dospělosti.