Až budu umírat
Napsala jsem ji už dřív, abych si sama něco srovnala v hlavě, po rozhovoru o euthanazii. Smrt i život patří k sobě, a my bychom o nich rádi rozhodovali...doufám, že k tomu nedojde. Pokora je důležitá, a je směšné myslet si, že všemu rozumíme...
» autorka: spare |
Až budu umírat,
tak chci to vědět.
Nechci si do kapsy lhát,
a na dvou židlích sedět.
Když to půjde,
chci být připravená :
věci si srovnat
krámy vyhodit
a rozdat všechno,
co nejde s sebou vzít...
Všechno má smysl,
jen to teď divně vypadá.
Na život odpověď,
nakonec jen SMRT zná.
Nic není jisté
- jen ONA,
úplatky nebere,
nepodvádí.
Ve světě doma
- stále v akci –
s námi...
Až budu umírat,
tak chci to vědět včas.
Nebýt vydaná
jak věc napospas.
SMRT přijmout,
do náruče ji vzít -
se sebou
lidmi
i s Bohem -
v tichu se usmířit.
tak chci to vědět.
Nechci si do kapsy lhát,
a na dvou židlích sedět.
Když to půjde,
chci být připravená :
věci si srovnat
krámy vyhodit
a rozdat všechno,
co nejde s sebou vzít...
Všechno má smysl,
jen to teď divně vypadá.
Na život odpověď,
nakonec jen SMRT zná.
Nic není jisté
- jen ONA,
úplatky nebere,
nepodvádí.
Ve světě doma
- stále v akci –
s námi...
Až budu umírat,
tak chci to vědět včas.
Nebýt vydaná
jak věc napospas.
SMRT přijmout,
do náruče ji vzít -
se sebou
lidmi
i s Bohem -
v tichu se usmířit.
» 11.11.2007
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: Jak šel čas | Následující: Poslední sníh