Sobotní ranní idylka

Do háje !
Jakej já mám vztek !
Ve 4 ráno
hádka,
a máme vystaráno !

Tak jsem Ti to dala sežrat, bídáku
- zase si zapomněl na moje narozeniny.
A já se snažila připomínat...tolikrát.
A ještě přání od Tvé sestry a nachystaná láhev vína,
koupená z posledních peněz do výplaty ?
A taky Ti to říkal syn...

Ale o tom nemluvím...
Mlátil si šíleně nádobím, a řval, co Ti nedám klid.
Ale já jen řekla, že se Ti vaří voda na čaj.
A do kuchyně jsem musela – želvě bouchla v teráriu žárovka.
Tvoje reakce mě teda vytočila.
Navíc jsem novou žárovku nenašla...a tak jsem vynadala zase já Tobě:
minule si ji měnil Ty, a neřekl, že byla poslední.

Rozdíl byl jen v tom, že jsem nadávala tiše...vedle probudil se syn.

Proč si, sakra, takhle lezem na nervy ?!

Jo, já bych věděla :
mlčet a mlčet a chválit Tvoje nedostatky...
jak mi moudří poradili.
Ale sorry, na to mi už došly síly !