Loupení času

Krademe si čas...
navzájem i sobě,
a handlujem ho za útěchy,
měníme za iluze
o naší podobě
obarvené v duze.
Tady jsme známí,
a doma často cizí.
Se slovy hrajem šachy,
trápení hravě mizí.
Kouzelní cvoci...
a máme tady sraz.
Bělounké vrány,
co nesežehl mráz.