El...!
Zuzana Navarová, její deska Tres, a volně letící myšlenky lapené v modři monitoru.
» autorka: spare |
Stačila jedna Tvoje věta,
a k tomu hudba,
co mi hraje...
El...něco španělského,
kytary a rytmus s ohněm,
a už mi hoří klín....
asi budeš muset hasit !
Ne.
Neříkej já vím.
Ty nevíš nic o úzkosti a slasti.
Nevíš nic o propasti,
kam mě vedeš tím,
že jsi.
A já o Tobě vím.
Slastně šťastná.
Nedospělá.
Probuzená.
Nedoznělá.
Dokážeš kouzlit,
a neznáš svoji moc.
Pozor abychom neshořeli oba.
I když – můj i Tvůj popel promíchány...?
Dejme si to do závěti.
Naše poslední nevinné přání.
a k tomu hudba,
co mi hraje...
El...něco španělského,
kytary a rytmus s ohněm,
a už mi hoří klín....
asi budeš muset hasit !
Ne.
Neříkej já vím.
Ty nevíš nic o úzkosti a slasti.
Nevíš nic o propasti,
kam mě vedeš tím,
že jsi.
A já o Tobě vím.
Slastně šťastná.
Nedospělá.
Probuzená.
Nedoznělá.
Dokážeš kouzlit,
a neznáš svoji moc.
Pozor abychom neshořeli oba.
I když – můj i Tvůj popel promíchány...?
Dejme si to do závěti.
Naše poslední nevinné přání.
» 26.01.2008
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: Nepříjemné skutečnosti | Následující: Bylo to v moll...?