Ve výlevce času

Už zase pátý den
sklouzl do výlevky minulosti.

Zpytuji sama svoji podstatu.
Jakoby toho nebylo dosti...

Šmátrám naslepo kolem sebe.
Hledám.
Něco mi chybí.
Asi hledám vlastní chyby.

Podivně nenaplněna.
Plná očekávání...
nastavena na
ON a PLAY.
Otevři a hrej !

Otevřena hrám,
co je ve snu prožívám.
Jenom ve snu.

Zas další den
unavena přijímám.
Zase pod realitou
k zemi klesnu.

A jako kokr,
co právě vylezl z řeky,
oklepu se,a běžím dál.
Já dělám to už věky.

Nahoru dolů vzhůru a na dno...
vypadá to lehce snadno,
ale někdy je to na zabití.

No, tak pátý den,
je zcela zatracen.
Není zbytí.
A sobota po ruce.

Začínám nanovo
...
odevzdat svůj život v záruce.