Unášena...

Unášena okolnostmi
do neznámých končin
světa za zrcadlem.

Odrážena vlastním
NE !

KDYBY...

A PROČ ?

Nesmířena,
urputně doufající
v lepší časy,
a zároveň nedůsledná konat.

Plná smíchu pro hlouposti.
Lapající po vzduchu
v horké soli.
Od krajnosti do krajnosti,
až to bolí.

Silná i slabá.
Stržena přívalem života padá.
Líná znovu vstávat.

V davu těl bažící po samotě.
Osamělá bez dotyků,
s hřebíkem v botě.
Unášena někam, váhá.
Dál...snad...asi... možná.
Jít...dál...sama.