Sám

V pletencích Tvých vlasů
jsem se utopil.
Hodiny jsem, lásko,
ze Tvých očí
pil.

Noc co noc,
ve Tvé společnosti,
stoupal jsem ke hvězdám.
A neviděl jsem klenot,
který vedle sebe mám.

Já dýchal Tě,
jak čistý vzduch.
Jídal,
jak snídani.
Za tmy jsem Tvou rosu
cítil na dlani.

A najednou jsi pryč...
stala ses cizí.
Ve schránce Tvůj klíč,
jako v hrobě mizí.