Poslední kniha

To je poslední kniha, co spolu čteme !
tak si to řek´
(já to ale dávno věděla)

byla v tom hádka odběhlých minut
(křičeli jsme oba)

byl v tom Tvůj vztek
a mrzutá nálada
(z mého usínání...)

snaha by byla, ale...
„Nespi, mami !“

je toho na mě moc
a tělo samo píše požadavky

(všechno bych ráda)
ale den nemá zkratky
...je...ale děsivě krátký

ty mi rosteš před očima
rychle
(až z toho bývá zima)
jsem promodralá starostmi
(bývám zelená vzteky)

cítím se často nemile
(jako když na hlavu kbelík mi vylije)

křičela bych adieu
(jenže před sebou neuteču)

povaha vlastní je mi k zlosti
(na tobě zkoumám její podrobnosti)

a tak probíhá projekce
(podvědomá, ale nezvratná)

díky té knize, to ale vím
(a že mi to trvalo)

mámy, ty chtějí číst
ze stránek dětí nastálo

(a i když pro tebe je to nuda)
bez trochy čtení, byla bych chudá...