4 straky

Čtyři straky na topolu,
hádají se,
křičí dolů :
Dostaneš života školu !

Černobílé parádnice,
ozdobily stromů více,
plny posměchu,
sedly na střechu.

Jinak to ani nedělají,
skřehotají.
Zlodějky lesklých věcí,
zděsily mě trochu.
Přeci.

Co když – podobny havranu,
vědí, kam se dostanu.
Prorokují mi neštěstí…?
Au ! Zabolelo mě zápěstí.

To ta taška v levé ruce,
nákup není po záruce.
Levá ruka slabší pravé,
to se ale často stane.

Tááák.
Pěkně to přehodit,
narovnat se a dál jít.
Jenže za zády,
straky křik,
mě z míry vyvádí…

Otočím se na patě,
vidím ty ptáky proklaté,
jak chechtají se jako blázen.
Prásk !
Plácla jsem sebou na zem.

Sedím v troskách nákupu,
rovnám si ho na kupu,
ale vidím: nemá to cenu,
zpátky ho do tašky nezaženu.

S nadávkami se domů vleču,
osudu asi neuteču…
A na chodníku ?
Jémine !
Straky se slétly k hostině:-)