Když řádila Emma...

Ztracena v živlu.

Nepatrná,
ale svobodná.

V plen vydaná.

Fantastické divadlo
reprízované věky.
Vcházení do podobné řeky.

Světelné efekty blesků,
burácení...co děsilo dřív lidi.
Opravdu to naše oči dneska jinak vidí ?
Dokážeme se ještě bát ?

Jsme jiní lidé,
než tamti z dávných časů ?
Nechystáme hromničky.
Nebojíme se o svoji spásu.

Umíme vnímat obyčejnou krásu ?
Jako dítě chytat vločky do vlasů...
a hlasitě se smát ?

Chodit po chodníku,
dupat do louží,
a dostat na zadek...jak si dítě v nás zaslouží.

A výprask už je tady.
Všechno se mění...globální oteplení:-(