Ve skořepině
Přepadena...nečekaně ve tři ráno.
» autorka: spare |
BOLEST...pulsující za pravým okem
a slzami smývaná.
Proklínám...paprsek světla,
co se mi vloudil pod víčka.
Nenávidím...zvuky,
co mi buší do bubínků.
Polykám...nevolnost,
a nemám sílu vstát.
Zkroucena... v ulitě bolesti,
a neschopna ničeho.
Středobod vesmíru
mám uvnitř lebky.
Exploze bolesti
vrací se ve vlnách.
Příliv bez konce.
Záplava,
ve které se topím.
Čekání...než zabere prášek.
O nic vlastně nejde,
mám jen migrénu.
Kdo zažil, ví...
a slzami smývaná.
Proklínám...paprsek světla,
co se mi vloudil pod víčka.
Nenávidím...zvuky,
co mi buší do bubínků.
Polykám...nevolnost,
a nemám sílu vstát.
Zkroucena... v ulitě bolesti,
a neschopna ničeho.
Středobod vesmíru
mám uvnitř lebky.
Exploze bolesti
vrací se ve vlnách.
Příliv bez konce.
Záplava,
ve které se topím.
Čekání...než zabere prášek.
O nic vlastně nejde,
mám jen migrénu.
Kdo zažil, ví...
» 04.03.2008
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: Ta, co se smála | Následující: Když řádila Emma...