Vražedné ticho

Dusím vás
polštářem hlasitých slov.
Vás,
tiché signály nevědomí.
Vidět nejste navenek,
rozum se vás bojí.

Lapáte po dechu,
ústa dokořán.
Rychle ve spěchu,
ortel vykonám.

Něco jste mi šeptaly,
s přáním vyslyšení,
odpověď jste dostaly
- konec probuzení.

Nesnáším šepoty,
náznaky, taje.
Dost už mlčení,
v němž na babu si hrajem.

Trvale cítím vás za zády,
ač zadušeny měkkým peřím.
Máte prý o mě zájem,
já vám věřím...
začátek nové dekády.