Opilá neštěstím
...a plná otazníků.
» autorka: spare |
Něco jsem si rozlila, a musím to vylízat až do dna...asi život.
Cítím se krapet opilá.
Moc jsem se toho napila.
Mám sílu slabosti.
Nesklony ke štěstí.
Hlasy v hlavě, co se hnusně smějí.
Masky před tváří, klidnou mě předvádějí.
To nejsem vůbec já.
Ne nejsem.
Sama sebe nepoznám.
Nepoznám sama sebe.
Kde je pevná zem.
Kde nebe.
Na čem mám stát.
Kam letět.
Co mi křídla spálí.
Co natře doběla.
Otázka každá mi vrásky udělá…
Cítím se krapet opilá.
Moc jsem se toho napila.
Mám sílu slabosti.
Nesklony ke štěstí.
Hlasy v hlavě, co se hnusně smějí.
Masky před tváří, klidnou mě předvádějí.
To nejsem vůbec já.
Ne nejsem.
Sama sebe nepoznám.
Nepoznám sama sebe.
Kde je pevná zem.
Kde nebe.
Na čem mám stát.
Kam letět.
Co mi křídla spálí.
Co natře doběla.
Otázka každá mi vrásky udělá…
» 30.03.2008
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: Jak bys mohl... | Následující: Bez perutí


