TAK oranžový...

Jak oči zívající kočky
byl měsíc.

Pět ráno,
a ON, oranžový,
visel si v ranním tichu
v listí břízy
na našem dvoře.

Schovával se, potvora.
A tak ani nevím:
byl úplně úplný,
rostlo mu bříško
nebo hubnul...?

Ale ta jeho zvláštní oranžová barva,
za chladného jitra,
mi vymalovala na krásno
celý den...