Zaklíněni

Uvázli jsme v sobě, lásko.

Zaklíněni osudem a vlastní volbou.
Kratičká extáze
s hrozbou probuzení.

Dilema stálé:
spát anebo přiznat si, že budík už zazvonil ?
Medem slov uši zalepené.
Dva.
Do sebe vrostlí,
jak do kamene,
vlákny zklamání a pochopení.

Spolu v čekárně na katastrofu.
Den co den.
Rozervaní oni
s touhou zůstat i jít,
než bude pozdě.

Možná ale utečeme jen vlastnímu já...