Boty na míru

Ten klavír,
co živí moji depresi,
mě těší.
Ani v nejmenším mě neděsí.
Bolestně si ho hýčkám.
Nastavuji dlaně svíčkám,
nohy plamenům.

Shořet na popel,
skřípat v zubech,
pálit v očích…
Měj se hnusný světe !
Tady končím.
Je konec černej dnům…

Lačním po světlu!
Přibouchnu víko klavíru.
Servu závěsy.
Koupím si lodičky na míru,
na jehlách a rudé…
To teprve haló bude !
Okolí nudné ať trhne si…