Nemohla jsem...

Nemohla jsem…

Tolik jsem vážně chtěla,
ale nešlo to.

Moje intimní věci,
co troufám si v závětří Literu řešit,
se tam nějak nehodily…

Ani vínem posilněna,
i když jsem chtěla.

Viděla jsem,
jak jsou prázdné,
hloupé,
skoupé.

A konečně mi došlo,
že to píšu pro sebe,
nemusím se srovnávat s ostatními.

Všichni máme krásně jiné rýmy…

Byla jsem mezi nimi,
blázny všelijakými,
podobnými mě samé.
A to se jenom vzácně stane.

Takže všem DÍKY !
Bylo to krásně nečekané…