Pro mého anděla

Tvoje sms-ky z Nebe, příteli,
ty by se měly tesat do kamene....
nikdo si tak často nevzpomene.

Co do kamene!
Do mramoru...
proč si tak daleko, na potvoru ?

Pokaždé mě rozchechtáš,
cestou do práce.

Před spaním broukáš melodii...
foukáš, když se nepřikryji,
až oschnou slzy.
Sám táhneš nůši plnou bolesti-
moc mě to mrzí.
Ale jen tak mimochodem.
Necpeš se hlavním vchodem...
nepřiznáš, že bys sám
chtěl podat ruku.

Jsi případ pro vědu.
a večer, než půjdu na kutě,
slyším šumět jakési perutě.
Máš na ně záruku...můj anděli!