Duha

DUHA I.

Duha byla všude.

Na nebi.
Ve Tvých očích.
V našich rtech.
Na mých bocích.
V mém rozpáleném lůně.

Tak se prý touhou stůně.
My duhu měli…všude.

DUHA II.
Podvakráte jsem viděla s Tebou duhu...
stála nad Petřínem.

Měl si ji v očích.
My byli v světě jiném...
proč den se končí.

V červánkovém oparu,
co jemní špice věží,
nic není jako postaru,
rozpaky na nás sněží.

Závratná výška,
jíž přestávám se bát,
a prstů Tvých bříška,
na mém těle nebudou už nikdy hrát...