Štěstí...?

V klubíčku schoulená
...už zas…

že platí zmýlená
…už zas…

porvaná na kusy
…už zas…

vzdávajíc pokusy
…už zas…

jen tichý hlas:
vždyť to vědělas´!

Bublinky zvětralé pěny,
zaprané prádlo bez pradleny,
plný koš
a připálený plech,
mouka na šatech,
zvadlé kytky,
v odpadu zbytky
s láskou vařeného jídla…

Jak nasadím si znovu křídla ?

Ještě jsem asi nenahlídla,
že nežiju jen pro povidla
sladká a vonná.
Že před štěstím
visí pláče clona.

Mě dobře známá
- stále nová.
Neslitovná.

Jsem totiž naivní,
a v lepší časy věřím.

Tak seberu se,
dám sprchu,
a podívám se svrchu,
z ptačí perspektivy,
vyženu splíny,
na oči modré stíny,
a na řasy temnou čerň,
nezapomenu na parfém…

Stále v lepší věřím.
Tak půjdu,
a sama sebe pozvu na večeři:-)