Karamazovi

po filmu...
» autorka: spare
» archiv Básně / Ostatní
Zločin a trest ...
do věcí, co byly,
není se radno plést.

Kdo je obětí dnes,
a kdo byl ?
Kdo je vrah,
a kdo své stopy omyl ?

Může se to stát se i nám
- navzdory času, hodinám.

I já někdy svoje blízké proklínám.

Ano,
správně se vám nízká zdám.
Souhlasím.
Váš nesouhlas nehasím.
Hoďte kamenem či slinou.
Vše lidské mi není cizí.

Hořkost pak se v mukách sklízí,
bolest je mzdou pravidelnou,
co nechceš na účet vzít.
Chci zapomenout...

Rodiče a děti.
Cesty osudu.
Oběti bez objetí.
Víc už říkat nebudu...
» 25.07.2008
» komentářů: 0

Bez komentářů.
Předchozí: Nad šálkem... | Následující: Na pomezí

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku