Na visuté hrazdě...

a nic k tomu...
» autorka: spare
» archiv Básně / Ostatní
Bilancuji, a přitom balancuji...

hrazda visutá
je rájem
padlých andělů
a ztracených existencí.

Víme o sobě,
my, podílníci osudu,
ale dosud váháme.

Není jenom tak
- zvolit.
Svoboda.
Ano i ne.

volba:
přitáhnu se zpátky,
ze všech sil,
zadními vrátky.
Jsem zpět,
bezpečně přilepená
k hrazdě,
malostí ulepená
navěky.
Už teď lituji...

cvak

volba:
povolit prsty
a padat vzhůru.
Pode vším dole
řvoucí publikum.
Pískot a ječení
plní prostor cirku,
pulsuje ve spáncích.
Zavírám oči,
nádech…a skok do hlubin.

Tříštím se sklem,
tavím se olovem,
prostupuji dimenzemi,
prostorem a sama sebou.

skok!
Velký skok do neznáma.

volba:
nepravá či pravá ?!
» 15.08.2008
» komentářů: 0

Bez komentářů.
Předchozí: Právě takový | Následující: Nadpočetná veličina

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku